Dějepis

Dějepisná příprava V. – na týden od 20. 4. – 24. 4.

ŘEŠENÍ MINULÝCH POZNÁMEK

Písemnictví a divadlo /hledej především ve své paměti, případně v sešitě na literaturu/

Po roce 1200 se začaly psát knihy a úřední písemnosti nejen latinsky, ale i v národních jazycích. Základní knihou pro středověk byla bible. Velmi oblíbené byly  legendy ze života svatých. K nejstarším česky psaným dílům patří písně Hospodine, pomiluj ny a Svatý Václave a rýmovaná Dalimilova kronika. K rytířské kultuře patřily i písně opěvující statečné činy hrdinů, ale také písně skládané na počest krásných žen. Ty zpívali potulní pěvci trubadúři, v německých zemích se jim říkalo minesengři. Doprovázeli je hrou na loutnu. Šlechtici si je zvali na hrad.

Hrály se náboženské hry – např. vánoční o narození Ježíška a velikonoční o ukřižování a zmrtvýchvstání Krista, ty se hrály v kostele. Za kostelem nebo v hospodě se hrály veselé hry např. o hloupém sedlákovi, o lakomci, nevěrné ženě…

Gotické malířství a sochařství /uč. s. 61 /

Sochy byly tesány z kamene nebo vyřezávány ze dřeva a byly polychromované = zdobené barvou a zlatem. Vznikaly v dílnách zvaných hutě. Najdeme je především v kostele. V Čechách vznikají tzv. „krásné madony“ = Panna Marie, která drží na ruce malého Ježíška, tyto sochy jsou esovitě prohnuté, štíhlé s bohatě řasenými šaty. V kostele najdeme relikviáře = skříňky s ostatky /relikviemi/ svatých. Zvláštní sousoší: MADONA = P. Marie s Ježíškem v náručí a PIETA – P. Marie drží v náručí mrtvého Ježíše Krista, kterého sundali z kříže.

Poprvé se objevuje desková malba = malba na dřevěné desce, která je součástí dřevěného skládacího oltáře. Objevují se už první přenosné obrazy na dřevě – např. obrazy svatých od Mistra Theodorika na Karlštejně. V Čechách malovali tři evropsky významní malíři. V jižních Čechách Mistr vyšebrodského oltáře a Mistr třeboňského oltáře.

ÚTERÝ 21. 4.

První pražská defenestrace, založení Tábora /uč. s. 87/

1.Opiš z učebnice odstavec o defenestraci. Vysvětli zvlášť termín defenestrace.

2.Kde bylo město Tábor založeno, kdo ho založil?

3.Jakým životem chtěli husité v Táboře žít?

4.Kdo přicházel do města, jak to udělali noví obyvatelé s majetkem?

5.Jak si obyvatelé Tábora říkali?

6.Kdo stál v čele Tábora? Kdo se staral o vojenské záležitosti?

7. Jaké svátosti přijímali podle tvých dosavadních znalostí věřící v Táboře?

Od vzniku Tábora po Žižkovu smrt /uč. s. 88 – 90/

Předpovědi o blízkém konci světa se nenaplnily, tak se husité rozhodli, že si společnost spravedlivých vybudují sami. Na jihu Čech vybudovali na jaře roku ………… nad řekou ……………………. město zvané Hradiště hory T……………….. jako předsíň do říše Kristovy. Husité z Tábora si říkali ………………. Chtěli žít důsledně podle ……………………… zákonů. Přicházeli sem lidé z okolních …………………, kteří opustili své ………………… a …………………, řemeslníci a chudší ……………………… Všechen svůj majetek odevzdávali do ……………….. pro společnou potřebu. Říkali si ………………… a ……………, chtěli si být ve všem rovni. V čele Tábora stáli husitští kněží spolu se čtyřmi ……………………. Brzy se ukázalo, že všichni nemohou dělat všechno, že v Táboře chybějí potraviny. Už na podzim roku 1420 začalo město vybírat poddanské dávky z okolních vsí. Sen o společenské rovnosti se zhroutil. První bitvu svedli husité v březnu roku …………… u ………………………., kde porazili vojsko „…………………….. ……………“ /ozbrojených šlechticů/, kteří je pronásledovali. Protože husité odmítli uznat …………………. Lucemburského jako českého krále, uspořádal roku ………… 1. křížovou výpravu do Čech. V červenci proběhla rozhodující bitva na …………………, kterou husité pod vedením geniálního vojevůdce ………….. ………………. z …………………. vyhráli. Husité pocházeli z různých vrstev obyvatelstva, ve svých cílech se lišili. Největší /= nejradikálnější/ změny požadovali táborité. Program všech husitů byl shrnut do programu nazvaného ……………. ……………… ……………….. Roku ……………. Zemřel u …………………… Jan ……………… Byl v té době už slepý na obě …………….

Pro zajímavost: Zikmund potřeboval zaplatit žold křižákům během I. křížové výpravy, tak nechal vyloupat drahé kameny z náhrobku sv. Václava ve svatováclavské kapli v katedrále.

STŘEDA 22. 4.

Od Žižkovy smrti po Zikmundovu smrt /uč. S. 89 – 92/

Po Žižkově smrti stanul v čele husitů kněz ……………….  ……………Pocházel z bohaté patricijské rodiny a byl velmi vzdělaný. Pod jeho vedením husité opět ……………………… Papež poznal, že vojensky husity nezlomí. Celkem proti husitům vyhlásil ……… křížových výprav. Proto se rozhodl, že husity mezi sebou znesváří, a pozval je na koncil do ……………………../dnešní Švýcarsko/. To se mu podařilo. Obyvatelé českého království už husity nepodporovali. Chtěli ………………války. Umírnění husité chtěli mír a dohodu se Z…………………………. Táboři a sirotci /= husité z východních Čech, po Žižkově smrti si říkali sirotci/ chtěli dál válčit, byla to jejich práce. R. ……………… svedli mezi sebou bitvu u …………………………… Vyhráli ………… ………………… Táboři a sirotci prohráli. Zikmund byl přijat roku ………za českého krále. O rok později - ……….. zemřel.