Dějepis

Dějepisná příprava IX. – na týden od 18. 5. do 22. 5.

ŘEŠENÍ MINULÝCH POZNÁMEK

Zámořské objevy /uč. s. 106, 107, 109, 112, 113, 117/

Evropané toužili po zboží z Indie a Číny. Velký zájem byl zejména o koření a luxusní látky. V 15. století Osmanská říše přerušila staré obchodní cesty po souši. Proto se hledaly cesty do Asie po moři.  Vyráběly se velké lodi, které byly díky své konstrukci schopny lépe odolávat při bouřích.  Námořníci měli kompas a aspoň částečné mapy. Námořníci museli překonávat řadu obtíží: koráby mohly ztroskotat, námořníci se báli pověr. Bojovali s nemocemi. První se pokoušeli dostat po moři do Asie Portugalci. Pluli podél pobřeží Afriky na jih.  Na konci 15. století Bartolomeu Dias /čti dyaš/ doplul k nejjižnějšímu cípu Afriky – k mysu Dobré naděje a Vasco da Gama /vašku da gama/ obeplul Afriku a dostal se až k břehům Indie. Portugalci ovládli námořní obchod na východoafrickém a indickém pobřeží. Italský mořeplavec z Janova Kryštof Kolumbus se rozhodl využít poznatku, že země je kulatá, a že je tedy možné dostat se do Indie plavbou západním směrem. Pro své záměry získal španělskou královnu Isabelu Kastilskou. S loděmi Santa Maria, Pinta a Nina se vydal do Indie. Roku 1492 doplul k břehům Ameriky, sám si ale myslel, že je v Indii.

Evropa v 15. - 16. století /uč. s. 116, 117, 122 – 125/

1. Vznik španělského království

Po roce 1450 se stala jedinou dědičkou Kastilie princezna Isabela. Sňatkem Isabely Kastilské s princem Ferdinandem Aragonským se vytvořilo Španělské království. Španělé dobyli arabskou Granadu. Ferdinandovým nástupcem se stal jeho vnuk Karel V. Habsburský.

2. Francie

Ve Francii v 16. st. probíhal spor mezi katolíky a hugenoty /tak se ve Fr. říkalo kalvinistům/. Spor byl ukončen tzv. bartolomějskou nocí v 2. pol. 16. st., kdy si hugenot Jindřich Navarský bral za manželku francouzskou princeznu katoličku Markéta. Na svatbě v Paříži se shromáždila celá hugenotská šlechta, která byla spící v noci pobita. Ve dvě hodiny v noci začalo velké zabíjení. V Louvru a ve městě bylo zabito 5 – 10 000 hugenotů. Chodby paláce byly zalité krví, lidské údy se nacházely v křovinách zahrad ještě týden. Po smrti fr. krále se novým králem stává Jindřich Navarský, který vydal edikt nantský, zaručující náboženskou svobodu ve Francii.

3. Nizozemsko

Nizozemí tvořila skupina drobných samostatných zemí. Na poč. 16. st. bylo v područí katolického Španělska. Hospodářsky patřilo k nejbohatším zemím Evropy. Španělé Nizozemcům ukládali vysoké daně a španělský král nechal pronásledovat na severu země kalvinisty. Nizozemci v čele s Vilémem Oranžským povstali. Sever země se ubránil, získal nezávislost a poprvé v Evropě zde byl zrušen feudální systém. Základem nového státu Nizozemí se stala vrstva bohatého měšťanstva. Katolická jižní část země zůstala španělskou provincií.

4. Anglie

Po skončení válek růží, kdy byla vybita anglická šlechta, nastal mocenský vzestup Anglie. Vrcholným obdobím anglické historie i kultury byla doba vlády Alžběty I., dcery Jindřicha VIII. Hospodářsky země vzkvétala. Rozvíjela se výroba látek z ovčí vlny, železářství, výroba lodí. Anglie se utkala na moři se svým úhlavním nepřítelem Španělskem a zvítězila. Angličtí korzáři přepadávali španělské lodě se zlatem z amerických osad a přiváželi kořist do Anglie. Zároveň přinášeli cenné zprávy o nových zeměpisných objevech. Za vlády Alžběty I. vyvrcholila v Anglii renesance. Jejím nejvýznačnějším představitelem byl básník a dramatik William Shakespeare /vilijemšejkspír/

5. Vznik moskevského státu

Když Turci dobyli Cařihrad, moskevský kníže Ivan III. se prohlásil za pokračovatele byzantské říše a oženil se s byzantskou princeznou. Sjednotil ruská knížata a založil moskevský stát s hlavním městem Moskvou, kde se nacházelo sídlo knížat /později si říkali carové/ Kreml. Vnuk Ivan IV. zvaný Hrozný se snažil tvrdými a krutými opatřeními přimět bojary /=šlechtici/ k poslušnosti. Způsob jeho vlády nazýváme samoděržaví /jiný výraz pro absolutismus/. Přesto se mu nepodařilo vytvořit z Ruska stát s pevnou panovnickou mocí. Nechal postavit v Moskvě krásný chrám Vasila Blaženého.

ÚTERÝ 19. 5.

Počátek protireformace – 16. století /uč. s. 121, 101/

Protireformace = snaha katolické c………………. vytlačit vliv reformace a znovu získat na svoji stranu všechny věřící. Boje proti reformaci se ujal nový církevní řád, založený v 16. století. Říkáme mu j…………………. řád, založil ho Ignác z Loyoly /čti z lojoli/. Jezuité působili hlavně na …………………. ……………………, ……………………… a ………………………… Jezuité zakládali v katolických městech školy, tzv. koleje, které měly vysokou úroveň. První mimopražská jezuitská kolej byla založena v Č……………….. K…………………….. zásluhou Viléma z Rožmberka. Jezuité byli posíláni šířit ………………………… víru mezi ……………………… v zemích, kde se prosadila reformace.

Do střetu s katolickou církví se často dostávali humanističtí učenci. Studovali přírodu a její zákonitosti. Rodily se počátky věd, jako byla f……………….., ch………………. a botanika. Učenci zkoumali příčiny chorob, prováděli zakázané ……………….. lidského těla. Pokročilo zkoumání vesmíru. P……………… učenec …………………. ………………….. dokázal, že …………….. není středem …………………….., ale že se Z………….. otáčí kolem své osy a obíhá kolem …………………… Odvážil se to zveřejnit až na ………………….. svého života. Za šíření jeho názorů byl italský astronom Galileo Galilei povolán před církevní soud a musel své učení odvolat. Giordano Bruno /čti džordáno/ byl roku 1600 u………………. za své názory na pojetí světa a vesmíru.

STŘEDA 20. 5.

Nástup Habsburků na český trůn /uč. s. 128, 132/

R. ……………….. zvolili čeští stavové n zemském sněmu …………………….. Habsburského českým králem. Jeho bratrem byl španělský král Karel V. Jeho manželkou byla Anna Jagellonská, sestra Ludvíka J……………………….. České stavy, které na českém sněmu zasedaly v 15. a 16. století, představovali zástupci vysoké šlechty = páni, nižší šlechty = rytíři - a královských měst. Titul nezískal dědičně. Pod svou vládou spojil země ra………………………., č……………. království a část u…………….. království. Ferdinand neplnil předvolební sliby a dostal se do sporu s českými stavy, protože za sídelní místo si zvolil …………………., chtěl český stát rekatolizovat – tedy aby celá říše vyznávala …………………………. náboženství, a omezoval moc českých stavů – chtěl vládnout sám. Zvyšoval daně, aby vedl války se svými protivníky.

Od roku 1526 do roku 1918 bylo české království součástí habsburské říše.