Český jazyk
DOMÁCÍ PŘÍPRAVA Z ČESKÉHO JAZYKA IX. NA TÝDEN OD 18. DO 22. KVĚTNA
Řešení minulých cvičení:
MLUVNICE
1. Opakování vět jednočlenných a dvojčlenných
V následujícím úryvku z III. dílu Zaklínače označ věty jednočlenné J, dvojčlenné D, větné ekvivalenty VE. U dvojčlenných vět podtrhni podmět a přísudek, pokud je podmět nevyjádřený, napiš ho do hranaté závorky:
Dívka Ciri se učí rychlosti a obratnosti.
„Neječ, cvič! /ty/ D
Útok, odskok! VE
Paráda, půlpirueta! VE
Paráda, celá pirueta! VE
S jistotou na těch sloupcích! VE
Co se třeseš? /ty/ D
Úkrok, rána! VE
Přidej! /ty/ D
Bzučí mi z tebe v hlavě. J
Skoč a sekni! /ty/ D
Tak! VE
Velmi dobře!“ VE
Brzy přestalo sněžit. J
Venku panoval tuhý mráz. D
2. Slovesný rod – učebnice
S. 63/1.a
Nepozorný chodec byl sražen autem. Budova divadla byla navržena známým italským architektem. Zámek Lednice je hojně navštěvován českými turisty… Tento obraz byl namalován už ve 14. stol. Střecha naší školy bude pokryta až o prázdninách. Zraněný byl převezen do pražské nemocnice. V lese nedaleko naší chaty bylo vysázeno mnoho nových stromů. Dopravní značky byly poškozeny neznámým vandalem. Stany byly postaveny na slunné louce u řeky. Encyklopedie bude vydána až příští rok. Žák je zkoušen u tabule. Záhon byl zryt velmi pečlivě. Podezřelý byl pronásledován policisty.
S. 63/2
Dva bělouši táhli kočár. Juditin most vybudovali za krále Vladislava II. Silničáři nově opravili cestu do Karlovy Studánky. Členové horské služby převezli lyžaře do nemocnice. V pokladně číslo pět vydávají lístky. Učitel upozornil žáka na chybu. Příslušná zdravotní pojišťovna bude hradit náklady. Karlštejn nedobyli ani husité.
s. 63/3.a
zpožděn, dělán, napsán, umyt, pochválen, namalován, očekáván, domluven, přečten, schován, vyprán, založen, postaven
Uvedená příčestí jsou psána ve jmenném rodě mužském, ale mohla by být i v rodě ženském nebo středním: vyprán, vyprána, vypráno…
S. 64/6
Věty s trpným rodem: V brněnském Národním divadle se hrála premiéra Mozartovy Figarovy svatby. – premiéra se sama nehrála, není původcem děje, hráli ji herci
Rychlá jízda v obci se trestá pokutou. – jízda se sama netrestá, není původcem děje, pokutu stanoví policista
Tento typ nábytku se těší stále velké oblibě. – typ se sám netěší, mají ho v oblibě uživatelé
Nedorozumění mezi přáteli se vysvětlilo. – vysvětlili ho lidé, ne samo nedorozumění
Pomeranče se k nám dovážejí ze Španělska. – pomeranče se samy nedovážejí, nejsou původcem děje, dovoz zajišťují přepravci
S. 64/8
a/ smazat tabuli – zmazat se barvami…; stlouct dohromady budku – ztlouct spolužáka /namlátit mu/; stěžovat si na někoho – ztěžovat si práci = činit ji těžším
Pracovní sešit
S. 25/1
1. jsem založil – činný – Karel IV.
2. nazývali – činný – J. A. Komenský
3. jsem byl upálen – trpný – Mistr Jan Hus
4. jsem byl zvolen – trpný – T. G. Masaryk
S. 25/2
byla zpracována, bude doručena, byl zapsán, je natáčeno, byla objevena, nebude vyklizen, nebude připraven, je upraven, se sbírají i jsou sbírány
NOVÁ CVIČENÍ
VÝZNAM SLOV /uč. s. 9/
Není to nová látka, nové jsou zpřesňující definice, ale učili jste se o tom na I. stupni, jen jste neužívali cizí termíny. Určitě si vzpomenete. Vyberu vám z příručky poučení, v 8. třídě vám to vytisknu kompletně, pak si to zase založíte do příručky.
NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ A VÝZNAMU SLOV
VÝZNAM SLOV
Slovo = skupina hlásek, která má v jazyce zřejmý význam. Někdy je slovo tvořeno jen jednou hláskou – v, z, a, …
Slova mají význam:
- věcný /obsahový/ = to znamená, že pojmenovávají osoby, zvířata, věci, vlastnosti, děje, okolnosti, nálady, city apod.
- mluvnický /gramatický/ = to znamená, že patří k určitému slovnímu druhu, vyjadřují pád, číslo, rod, způsob,… Říkáme, že u slova určujeme gramatické kategorie = mluvnické významy
Významové řady
Podle věcných významů slov můžeme z některých slov vytvářet významové řady:
- ve kterých jsou mezi slovy vztahy souřadné /např. červená – zelená – modrá = pojmenování barev; podstatná jména - přídavná jména - zájmena = slovní druhy – slova jsou na stejné významové úrovni/
- ve kterých se mezi slovy vyskytují vztahy nadřazenosti a podřazenosti /nadřazené slovo je savec, podřazená slova jsou kočka, králík, nosorožec, slon…; v jiném vztahu ale může být slon slovo nadřazené a jemu podřazená slova budou slon indický, slon africký/
Je třeba to pročíst a nastudovat.
1. cvičení
U následujících slov urči nejprve význam věcný – můžeš použít internetový výkladový slovník, slovo zadáš do vyhledávače, nebo to určíš sám svými slovy – potom význam mluvnický – tedy slovní druh a mluvnické kategorie
kostival, leze, třikrát, můj, odvážnému
2. Učebnice
S. 10/cv. 4.a – ústně s odůvodněním – „neodflákni“ to
S. 10/5 – do ŠS – nad cvičením jsou tři puntíky, cvičení udělej s jejich pomocí
S. 11/7 – do ŠS – utvoř 3 skupiny a pojmenuj je /pokud si chceš vyhrát, můžeš vytvářet i podskupiny/
S. 11/8. a
S. 11/10 – najdi slova parazitická, neboli slovní vycpávky – poučení je vpravo na liště
S. 11/11
3. Pracovní sešit
S. 2/1, 2
S. 4 /2, 3 – vyhledáváš slova ohebná – viz 3 puntíky na s.10 v učebnici, 4, 5
SLOVA JEDNOZNAČNÁ A MNHOZNAČNÁ /uč. s. 12/
Slova jednoznačná a mnohoznačná
Slova jednoznačná mají jenom jeden věcný význam. Nejčastěji jsou to vlastní jména /Vltava, Vlasta, Kleť,…/ a odborné názvy /sodík, sloveso,…/
Slova mnohoznačná mají více věcných významů, z nichž jeden je základní a další jsou přenesené.
Příklad: OKO
- základní význam je lidské /zvířecí/ oko jako orgán zraku
- přenesený – oko na punčoše, pytlácké oko, mít u někoho oko – výhodu, …
Způsoby přenášení významu
- metafora = přenášení významu na základě vnější podobnosti – vypadá to podobně /oko člověka a mastné oko v polévce vypadá stejně; slunce se podobá tvarem a barvou pomeranči, žloutku,… básník napíše, že na obloze zářil pomeranč – myslí tím slunce – nebo že na obloze je přilepený žloutek – myslí tím opět slunce/
- metonymie – přenášení významu na základě vnitřní souvislosti /nevypadá to stejně/ /plzeňské pivo se vyrábí v Plzni – přeneseně metonymií řeknu, že otec vypil dvě plzně – s malým „p“ – vypil dvě piva vyráběná v Plzni, ne dvě města Plzeň; další příklady: jdu na rentgen, čtu Nerudu, maminka koupila damašek – tedy látku vyráběnou ve městě Damašku, …/
- synekdocha:
- pojmenování části přenášíme na celek. Odborně se této synekdoše říká „pars pro toto“ = část za celek. /Příklad: mám nové kolo – myslím tím jízdní kolo, ne jenom přední nebo zadní kolo – podle této důležité součásti jízdního kola pojmenováváme v běžné řeči celý jízdní prostředek/. /Jiný příklad: nebyla tam ani noha – tím myslíme žádní lidé, slovo lidé jsme nahradili částí noha/
- pojmenování celku přenášíme na část. Odborně se této synekdoše říká „totum pro parte“ = celek za část. /Příklad: Naše třída se zúčastnila okresního kola atletické olympiády – přestože tam byli jen její dva zástupci, myslíme tím, že reprezentovali celou třídu./
Sousloví
= takové ustálené spojení slov, která mají dohromady jeden věcný význam. Nedokážeme spisovně tuto skutečnost pojmenovat jedním slovem. /Např. šicí stroj – nedokážeme to vyjádřit jedním slovem. Další příklady: Hradec Králové, kyselina sírová, vysoké napětí, Středozemní moře, nákladní automobil, …/ Není to jen prosté rozvíjení jednoho slova.
!!! Zatím se nauč slova jednoznačná, mnohoznačná a metaforu. Metonymii a synekdochu si jen přečti a najdi ji ve cvičeních.
Cvičení
UČEBNICE – do ŠS
S. 13/2 – do 3. sloupečku napíšeš, čím jsou si podobné – polohou, tvarem, barvou,…
S. 13/3a – je to obtížnější – metonymie je obtížná – můžeš použít internet; nápověda – debrecínka je odvozena od názvu maďarského města
s. 13/4 – nemusíš psát věty, jen hledej další významy slov a vysvětli je
S. 13/5a, b – jen vypiš slova jednoznačná, věty nemusíš tvořit, cv. b se týká vybraných jednoznačných slov
S. 14/7a – vypiš metafory a personifikace /kdo se nudí, může se báseň naučit zpaměti!/
S. 16/2a, 4
s. 17/5a
PRACOVNÍ SEŠIT
S. 5/1a, b, 2, 3, 4
S. 6/1, 2, 3