Český jazyk
DOMÁCÍ PŘÍPRAVA Z ČESKÉHO JAZYKA NA TÝDEN OD 6. DO 10. DUBNA
Řešení minulých cvičení:
Urči větu hlavní, vedlejší, spojovací výraz. Může tam být věta vedlejší podmětná, předmětná, přívlastková
1. Námořníkům je záhadou, že delfíni plavou těsně před přídí lodi. 1H, že 2V podmětná
2. Je zřejmé, že delfíni jsou tvorové nesmírně zvědaví. 1H, že 2V podmětná
3. Někteří vědci došli k závěru, že delfíni šetří síly. 1H, že 2V přívlastková /k jakému závěru/
4. Pozorovali jsme scény, které svědčí o solidaritě delfínů. 1H, které 2V přívlastková /jaké scény/
5. Jak probíhalo jednání parlamentu, jsme mohli zhlédnout v televizi. jak 1V předmětná, 2H /koho co jsme mohli zhlédnout v televizi/
6. Kdy a kde jste se narodili, uveďte v životopisu nahoře. kdy a kde 1V předmětná, 2H /koho co uveďte v životopisu nahoře/
7. Je to pro mě problém, se kterým si nedovedu poradit. 1H, se kterým 2V přívlastková /jaký problém/
8. Kdo to neviděl na vlastní oči, neuvěří tomu. kdo 1V podmětná, 2H /kdo tomu neuvěří/
Cvičení na věty příslovečné jednodušší – urči větu hlavní, vedlejší, spojovací výraz, napiš si graf
Když jsem došla do půlky schodů, vzpomněla jsem si na Brantův hovor. když 1V p. časová, 2H /kdy jsem si vzpomněla na Brantův hovor/
Zastavili se tam, kde končí železniční trať. 1H, kde 2V p. místní /kde jsme se zastavili/
Čím více zeleniny v prostoru je, tím vyšší vzdušnou vlhkost si vytváří sama. čím 1V p. měrová, 2H /čím vyšší vzdušnou vlhkost si vytváří sama, nebo srovnání ČÍM – TÍM/
Brant byl posedlý čistotou tak, že to zavánělo duševní poruchou. 1H, že 2V p. způsobová, může být i měrová /Brant byl posedlý čistotou jakým způsobem, šlo by i do jaké míry/
Siri zhluboka dýchala, než upila další doušek kávy. 1H, než 2V p. časová / kdy Siri zhluboka dýchala/
Kamarádka se tvářila, jako by se nechumelilo. 1H, jako 2V p. způsobová /jak se kamarádka tvářila/
Irma se tak rozesmála, až jí bábovka skočila do koláčové dírky. 1H, až 2V p. měrová /do jaké míry se Irma tak rozesmála, šla by i způsobová – jakým způsobem se rozesmála/
Obě stařenky lamentovaly, dokud jim síly stačily. 1H, dokud 2V p. časová /dokdy obě stařenky lamentovaly/
Čím víc se stařík klátil, tím usilovněji svíral Irmě paži. čím 1V p. měrová, 2H /čím usilovněji svíral Irmě paži nebo ČÍM – TÍM/
Jakmile válečný veterán a dvě ženy zamířili do jídelny, následovali je i ostatní. jakmile 1V p. časová, 2H / kdy je následovali i ostatní/
NOVÁ PRÁCE
Naučíte se zbytek vět příslovečných bez zřetelové – tu máte jen jako příklad, kdybyste se s ní setkali na střední škole. My se neučíme všechny druhy příslovečných vět, je jich ještě více. Proto také neurčíte každou vedlejší větu, kterou uvidíte. Především je nutné znát zpaměti SPOJOVACÍ VÝRAZY. Zatím si na druhou skupinu vedlejších vět příslovečných nedáme žádná cvičení, trénujte předešlé vedlejší věty a učte se novou teorii.
Obtížnější na poznávání jsou věty příslovečné: příčinná, účelová, podmínková, přípustková a další /neučíme se zdaleka všechny – za ty ostatní si uvedeme zřetelovou, kterou nebudeme zkoušet/. U uvedených příslovečných vět pomáhá naučit se spojovací výrazy, i když samy o sobě nestačí k stoprocentnímu určení těchto vět.
Příslovečná příčinná
- vyjadřuje příčinu obsahu věty řídící
- ptáme se na ni Proč, z jaké příčiny a větou řídící
- spoj. výrazy protože, poněvadž, jelikož, /že – tato spojka uvozuje i řadu jiných vedlejších vět, pozor na ni/
Příklad: Dříví špatně hořelo, protože bylo mokré. 1H, 2V – p. příčinná, spoj. výraz: protože
Příslovečná účelová
- vyjadřuje účel věty řídící
- ptáme se na ni Za jakým účelem a větou řídící
- spoj. výrazy abych, abys, jen aby a další podmiňovací tvary
Příklad: Nechali jsme dřevo vyschnout, aby dobře hořelo. 1H, 2V – p. účelová, spoj. aby
Šli jsme do lesa, abychom nasbírali houby. 1H, 2V – p. účelová, spoj. abychom
Příslovečná podmínková
- vyjadřuje podmínku, za níž může nastat děj věty řídící
- ptáme se na ni Za jaké podmínky a větou řídící
- spoj. výrazy jestliže, -li, když, kdyby /když - tato spojka uvozuje i řadu jiných vedlejších vět, pozor na ni/
Příklad: Jestliže je dřevo suché, dobře hoří. 1V p. podmínková, 2H, spoj. jestliže
Pozor! Na první pohled se může stát, že zaměníte větu p. časovou a p. podmínkovou. Při pochybnostech je třeba vždy zkusit otázku Za jaké podmínky? Pokud odpověď na ni nedává smysl, není vedl. věta podmínková, ale jiná – zřejmě časová.
Příklad: Když bude pršet, nepřijdu. Mohu se zeptat Kdy nepřijdu? Zdálo by se, že je to věta časová. Ale mohu otázku zpřesnit: Za jaké podmínky nepřijdu? Když bude pršet. = je to věta p. podmínková, ne časová. Také mohu na zkoušku vyměnit spojku KDYŽ za JESTLIŽE /která je 100% podmínková/.
Příslovečná přípustková
- vyjadřuje skutečnost, která se připouští
- ptáme se na ni I kdy? I v jakém případě? I přes co /To „i“ je velmi důležité./ a větou řídící
- spoj. výrazy ač, ačkoli, ačkoliv, třebaže, přestože, i když, i kdyby /“i“ je velmi důležité/, v některých případech také: ať, byť, jakkoli
Příklad: Ačkoliv bylo dříví mokré, hořelo docela dobře. 1V – p. přípustková, 2H, spoj. ačkoliv
Rád hraji šachy, i když většinou prohraji. 1H, 2V – p. přípustková, spoj. i když
Příklad další příslovečné věty:
Příslovečná zřetelová
- vyjadřuje zřetel k někomu, k něčemu
- ptáme se na ni Vzhledem ke komu, k čemu? – v některých větách není její použití příliš srozumitelné
- spoj. výrazy pokud jde o, pokud se týče, co se týče
Příklad: Co se týče češtiny, mám ji rád. 1V p. zřetelová, 2H, spoj. Co /se týče/
Pokud jde o češtinu, mám ji rád. 1V p. zřetelová, 2H, spoj. Pokud /jde o/
Urči větu hlavní, vedlejší, spojovací výraz. Může tam být věta vedlejší podmětná, předmětná, přívlastková
Snad bych vám měl říci, že jsem tu paní viděl včera večer.
Říkal jsem tetičce, že by měla mít v domě nějakého solidního nájemníka. Vyprávěl nám, že byl v mládí v Indii.
Přišli se podívat na místo, kde zabili ubohou tetičku.
Budu dělat opravu v případě, že budu neúspěšný.
Nevím, kde ta ulice leží.
Nesmírně mě těší, že vás poznávám.
Zdá se mi, že prší.
Je mi velkou ctí, že jsem se s vámi mohl seznámit.
Nepochybujeme o tom, že to udělal.
Tuším, že vidím jeho auto.
Dej mi vědět, jestli máš volno.
Nechápala jsem, co tím myslí.
Viděli jsme film, který nás velmi zaujal.
Urči větu hlavní, vedlejší, spojovací výraz. Jsou to jednodušší věty příslovečné
Až budeš připravena, tak zavolej.
Přestavte větu tak, aby chyba nemohla vzniknout.
Už jsem tak zmrzlý, že ani prsty necítím.
Když bylo slunce vysoko, Vlasta se probudila.
Vrátil se tam, odkud vyšel.
Než vstoupíme do bazénu, osprchujeme se.
Zmizel, jako by se do země propadl.
Další věty najdeš na www.umimecesky.cz