Český jazyk
Domácí příprava XI – český jazyk, 7. A
- – 5. 6. 2020)
Dobrý den, milí sedmáci, už pojedenácté se setkáváme u domácí přípravy z českého jazyka. Musím napsat, že vaše pracovní morálka se zlepšila, chválím zvláště ty, kteří plní a posílají úkoly pravidelně. A mnozí z vás už jistě poznali, že posílat domácí přípravu se vyplatí (viz klasifikace ve Škole online). Jak už jste jistě zjistili, za splnění domácí přípravy můžete získat jedničku různé váhy, a to celkem třikrát (domácí příprava II – VI, VII – IX, X – XII). Takže všichni ještě mají možnost získat jedničku za snahu, ale pouze za předpokladu, že pošlou celou požadovanou splněnou práci v daném termínu. Tak se pojďme pustit do dnešní práce – čeká nás seznámení s novými druhy příslovečného určení a také se budeme věnovat pro nás úplně novému větnému členu – doplňku. Jen na okraj - možná jste si všimli, že v učebnici je kapitola věnovaná druhům vedlejších vět – tuto novou látku si necháme do osmého ročníku, kdy se zase (snad) budeme pravidelně vídat ve třídě.
Podmínky pro splnění domácí přípravy jsou stejné jako minule (buď vypracovaná všechna cvičení z učebnice a pracovního sešitu + úkol z literární výchovy, nebo vyplněný pracovní list + úkol z literární výchovy), termín do čtvrtka 4. 6. do 18 hodin.
Přeji vám hodně zdraví a pohody. Hezky oslavte Mezinárodní den dětí J !
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (PU)
(učebnice str. 83)
- je rozvíjející větný člen, který vyjadřuje různé okolnosti děje a závisí tedy na slovese (ráno spěchal do školy)
- příslovečné určení způsobu (míry) může také záviset na přídavném jménu (velmi rychlý běžec) nebo příslovci (běhá docela rychle)
- my jsme se zatím seznámili s příslovečným určením místa- PUM, času - PUČ, způsobu - PUZ a míryx - PUMÍ, na tato příslovečná určení se umíme zeptat a správně je určit
- x !! PU způsobu označuje kvalitu (vesele se smál – jak se smál?), PU míry vyjadřuje množství nebo intenzitu (hodně jsme se nasmáli – jak moc jsme se nasmáli?)
- dnes se seznámíme s dalšími druhy příslovečných určení, která rozvíjejí sloveso:
DRUH |
ZKRATKA |
JAK SE PTÁME |
PŘÍKLADY |
PU příčiny |
PUPŘÍČ |
Proč? Z jaké příčiny? |
Kvůli dešti nikam nejedu. Pro nemoc nebyl ve škole. Šel k zubaři s bolestí zubu. |
PU účelu |
PUÚČ |
Proč? Za jakým účelem (cílem)? |
Souhlasil pro klid v rodině. Šel na houby. Doběhl nakoupit. |
PU podmínky |
PUPODM |
Za jaké podmínky se děj (ne)uskuteční? |
Za deště na výlet nepojedeme. Při poruše výtahu volejte obsluhu. |
PU přípustky |
PUPŘÍP |
I přes co? Navzdory čemu? |
I přes zranění kotníku běh dokončil. Navzdory překážkám dosáhl úspěchu. |
POZNÁMKA: Na PUPŘÍČ a PUÚČ se ptáme shodně: proč?
Pokud chceme bezpečně poznat, o jaké PU se jedná, utvoříme si větu a podle spojky poznáme druh PU:
Pro výpadek proudu je dnes zavřeno. – Protože došlo k výpadku proudu, je dnes zavřeno.(proč? – protože…) příčina
Udělal to pro pobavení. – Udělal to, aby nás pobavil.(proč? – aby…) účel
DOPLNĚK (D)
(učebnice str. 86)
- je rozvíjející větný člen, který rozvíjí zároveň podstatné jméno a sloveso (závisí tedy na dvou slovech)
- vyjadřuje vlastnost podstatného jména za jistého děje (Jana se vrátila unavená) nebo vlastnost, kterou podstatné jméno za děje získává (Vašek byl zvolen předsedou třídy)
- slova SÁM (sama, samo, sami, samy, sama) a RÁD (ráda, rádo, rádi, rády, ráda) jsou ve větě vždy doplňkem.
- Doplněk RÁD a SÁM rozvíjí ve větě podstatné jméno v platnosti podmětu, proto se s ním shoduje stejně jako přísudek (Děti si hrály samy na hřišti. Děvčata ráda pomáhala babičce při vaření.)
- Ve větách s doplňkem se často vyskytují slovesa smyslového vnímání (vidět, slyšet, cítit)
Domácí příprava - mluvnice:
- PS str. 35/cv. 6, 7 a str. 36/cv. 8 a 9 (příslovečná určení)
- PS str. 37/cv. 14, 15
- Uč. str. 87/cv. 4 (do sešitu nebo na papír)
- Uč. str. 105/cv. 1 dole (do sešitu nebo na papír)
-------------------- nebo:
- PRACOVNÍ LIST – samostatná příloha
Domácí příprava – literární výchova:
Čítanka str. 183 – 186: Jana Knitlová – Krakonoš a lyžníci
- přečti si ukázku v čítance
- zapiš jméno autorky a název knížky do sešitu
- odpověz na tyto otázky:
- Pan učitel se domnívá, že lesní praktikant přinesl do školy dříví (na topení), ale to se mýlí. Co ve skutečnosti přinesl praktikant ukázat učiteli a za jakým účelem?
- Ve které krkonošské obci (jak se jmenuje) se příběh odehrává?
- Ochotníci (= neprofesionální divadelníci) z této obce nacvičují v hostinci pana Trompetra pod režijním vedením truhlářského mistra Vichra, divadelní hru. Jak se tato divadelní hra jmenuje, kdo ji napsal a kdy přesně ji chtějí uvést?
- Který nabízený nápoj kritizuje v hostinci pana Trompetra vrchní financ (co mu nechutná)?
- Co je zvláštního na tajemném pašerákovi, který dělá financům těžkou hlavu? Popiš.
Dobrovolný úkol: Odpověď na otázku – čítanka str. 183 - lišta