Český jazyk
DOMÁCÍ PŘÍPRAVA Z ČESKÉHO JAZYKA X. NA TÝDEN OD 25. DO 29. KVĚTNA
Řešení minulých cvičení:
Význam slov:
1. cvičení
kostival – léčivá rostlina; podst. jm., 1. p., č. jed., rod muž. než.,,/vzor hrad/ - oficiálně se mezi mluvnické významy nepočítá vzor, ale pro školní účely je to jedno, klidně ho tam pište
leze – pomalý plazivý pohyb po zemi nebo třeba po skalách /můžeš to vyjádřit i jinak, jde o pochopení rozdílu mezi věcným a mluvnickým významem/; sloveso, 3. os., č. j., zp. oznam., čas přítom., rod činný,…
třikrát – vyjádření číselného opakování skutečnosti /zase - můžeš to vyjádřit i jinak/; číslovka násobná
můj - vyjádření přivlastnění podmětu; zájmeno přivlastňovací, 1. pád, č. jed., rod muž. – živ. i než., vzor mladý – půjčujeme si od příd. jm.
odvážnému – vyjádření vlastnosti člověka, který je nebojácný, neohrožený…; příd. jm. tvrdé, 3. p., č. jed., rod muž i stř., vzor mladý, 1. stupeň
2. Učebnice
S. 10/cv. 4.a
člověka, ochotně, si, kilometry, aby, viděl, místo, koryto, říčky, vysoký, střemhlavě = věcný význam prudce, pořád, nad, pod, snad, věčný, hukot, zpěv – poučka Zuzana způsobila…, vodopád, Ještědským hřebenem – vlastní název hory, nebyl, vysoký, Martin s Danem a Rendou stáli – rod muž. živ., minuty nemohli, odtrhnout, byl, malý – mladý, místo vod, slyšeli – Martin, Dan, Renda – rod muž. živ., spíš, jakousi, proměnlivou
S. 10/5
význam věcný i mluvnický mají slova ohebná 1 - 5: sto, konvice, modrý, pracovat
význam převážně věcný mají příslovce 6: dobře, tam
význam převážně mluvnický – ostatní neohebné sl. druhy: o, haf, když, pst, pro, že
S. 11/7
zvíře: štěně, orel, kotě, káně
rostlina: lípa, bříza
věc: časopis, čaj, knedlíky, autobus, svetr, káva, lyže, sandály, žídle, talíř, učebnice, vlak, radnice, sáňky, kabát, holinky, postel, vidlička, muzeum
S. 11/8. a
zvíře: pes, krokodýl, opice, orel, kos, kůň, kapr, žížala
přírodní útvar: moře, řeka, kopec, rovina, jeskyně, skála, pramen, ostrov
vlastnost: pracovitost, píle, lenost, pravdomluvnost
S. 11/10
ehm, prostě, vlastně, pořád, jo, tak
S. 11/11
slova: pes, ves, les, sel /on sel mrkev , správně je i sil/, pse – 5. pád
skupiny hlásek bez významu: eps, vse, sle, sep, sev
3. Pracovní sešit
S. 2/1.b
víkendu /hrad/, babička /žena, dědečkem /pán/, vesničky /žena, Opavy /žena, sladkosti /kost/, knihy /žena, maminka /žena, svetr /hrad/, sobotu /žena/, trhy /hrad/, výstavu /žena, obrazů /hrad/, den /hrad/, jezevčíkem /pán/, neděli /růže/, chaloupky /žena/
cv. 2.a
nadřazené: ptáci
k němu podřazená: vlaštovky, čápi, vrabci, sýkorky, zvonkové
cv. 2.b
přídavné jméno: teplých, druh tvrdý, 1. st. teplý, 2. st. teplejší, 3. st. nejteplejší
S. 4 /2
K narozeninám bych chtěl/a/ nové kolo.
cv. 3
salám, most, náves, látka, osud, kat, sud, deska, slon, Tom, akát, vesta, vál, nuda, soud, Dan, dát, lák, ves, mouka, nálev, sedá, salát, vedl, láva, kousáme, sumo, lkát
cv. 4
1. obrázek: nadřazené slovo = elektronika, podřazená slova = např. televizor, notebook, chytré hodinky,…
2. obrázek: nadřazené slovo = lidské orgány, podřazená slova = játra, ledviny, žlučník
3. obrázek: nadřazené slovo = dopravní prostředky, podřazená slova = jízdní kolo, letadlo, tramvaj
4. obrázek: nadřazené slovo = mořští živočichové, podřazená slova = delfín, medúza, mořský ježek
cv. 5
Gramatický, věcný, lexikální, kořen, koncovka, ohebná, příslovce, předložky
Slova jednoznačná a mnohoznačná
UČEBNICE
S. 13/2
Doplnění prázdných políček po řádcích:
2. řádek: orgán zraku, tvar
3. řádek: v botě, tvar
4. řádek: předmět k zapnutí oděvu, knoflík na sporáku, tvar, funkce
5. řádek: mláďata kočky, sametový povrch
6. řádek: populární osobnost, funkce – taky „září“
7. řádek: malá horní končetina, tvar, funkce
S. 13/3a
2. řádek: dílo
3. řádek: město v Maďarsku, potravina, původ
4. řádek: den v týdnu, část se zaměňuje za celek – př. stalo se to před třemi nedělemi = synekdocha
5. řádek: ministerský sbor
6. řádek: jednotka, vynález
s. 13/4
zub: zub ve vlasech, zub času – např. u zchátralé stavby, brousím si na někoho zuby = připravuji se něj,…
pára: ztrácí se jako pára nad hrncem, dotyčný má páru – je silný, nemá o tom ani páru – nic neví…
hlava: to je ale hlava – tomu to myslí, hlava na utahování zavařovacích víček…
list: obraťme list – už se tím nebudeme zabývat, on je nepopsaný list – nic neumí…
lopatka: na sázení rostlin, lopatky u mlýnského kola,…
školka: lesní školka – malé stromečky ohrazené pletivem, skákat školku se švihadlem
pata: pata stromu, Achillova pata – slabé místo…
kořen: mluvnicky kořen slova, kořen zubu
ucho: ucho u hrnce, u tašky, houba jidášovo ucho, štramberské uši – pečivo, jsem jedno ucho = dávám pozor, ucho – nováček
koleno: spojovací materiál potrubí, dětská hra krvavé koleno, je na kolenou – je na dně
hlas: hlas lidu – názor lidu,
místo: předložka místo, místo jako zaměstnání
kůň: o člověku – táhne jako kůň, v šachách je figurka kůň, tělocvičné nářadí, je to jeho kůň – prosazuje ho, spoléhá na něho, je to jeho favorit
kočka: hezká dívka, žena, teplá podložka pod záda – dám si na bolavá záda kočku
maska: krém na obličej, kterému se říká maska…
jazyk: v botě, český jazyk – prostředek dorozumívání…
S. 13/5a, b
archiv – instituce, kde se uchovávají písemné prameny; podst. jm., 1. p., č. j., rod muž. než., vzor hrad
dentista – ošetřuje zuby, podst. jm., 1. p., č. j., rod muž. živ., vzor předseda
hluchavka – léčivá rostlina, podst. jm., 1. p., č. j., rod žen., vzor žena
Praha – hlavní město ČR, podst. jm., 1. p. č. j., rod žen., vzor žena
housle – hudební nástroj, podst. jm., 1. p., č. mn., rod žen., vzor růže
diplom – písemné osvědčení o ukončeném vzdělání, podst. jm., 1. p., č. j., rod muž. než., hrad
rovník – nejdelší rovnoběžka, podst. jm., 1. p. č. j., rod muž. než., vzor hrad
citoslovce – neohebný slovní druh, vyjadřující city, pocity, nálady…, podst. jm., 1. p., č. j., rod stř., vzor moře
vodováha – nástroj řemeslníka, podst. jm., 1. p., č. j., rod žen., vzor žena
Země – planeta, podst. jm., 1. p., č. j., rod žen., vzor růže
senátor – člen senátu, podst. jm., 1. p., č. j., rod muž. živ., vzor pán
koloběžka – dopravní prostředek, podst. jm., 1. p., č. j., rod žen., vzor žena
S. 14/7a
personifikace: zvolna vstává chlad, bílá pěna sněží, stín se dere, červánky hynou
/personifikace = druh metafory/
S. 16/2a
sousloví: České Třebové, lehké atletice, babočky pavího oka, otakárka fenyklového, obchodního domu, vlašský salát, jarní květiny, nové koření, školní jídelně, gulášovou polévku, zoologické zahradě, exotických zvířat
volné spojení slov: červený svetr, sbírce motýlů, čerstvé pečivo, bílými kužely, modrými stuhami, vyšívaný ubrus, nové auto, sousedovy včely
cv. 4
sousloví volné spojení slov
siamská kočka naše kočka
teplá fronta fronta na maso
lužní les pokácený les
keramická pec opravená pec
pitná voda studená voda
Bermudský trojúhelník prasklý trojúhelník
jídelní stůl povalený stůl
rodinný dům zbořený dům
horká linka nepovedená linka
nákupní horečka vysoká horečka
základní škola milovaná škola
televizní program podařený program
s. 17/5a
Achillova pata, olivová ratolest, krokodýlí slzy, mravenčí píle, oslí uši, labutí píseň, růžové brýle, dubová hlava, Ariadnina nit, volské oko, psí víno, bílá vrána, železné zdraví, slepá poslušnost
PRACOVNÍ SEŠIT
S. 5/1a, b
po řádcích: Eva, rybíz, sfinga, haf, ocet, okr, podstatné jméno, svetr, pá, ondatra, Jílové u Prahy, Emil
VYFACKOVÁNÍM
cv. 2 Tisk… ne celý tisk, ale novináři, Nizozemí … ne celý stát, ale jeho hráči, královský palác – ne palác, ale královská rodina, Česká pošta – ne pošta, ale doručovatelé
cv. 3
metaforicky: lístek, hřebíček, zub
metonymicky: damašek, jádro, volt, měsíc
cv. 4
I. a, II. c, III. c, IV. ano, ne, ano
S. 6/1
spisovné: angličtina
nespisovné: gulášovka, tatarák, obchoďák, náklaďák, obvoďák
cv. 2
slovo sousloví volné spojení slov
zub zub moudrosti, třenový zub zkažený zub
zastávka autobusová zastávka příští zastávka
průkaz občanský průkaz poškozený průkaz
úhel pravý úhel nesprávný úhel
auto nákladní auto červené auto
cv. 3
sousloví: Dánském království, široké veřejnosti, hospodářských budovách, jízdních kol, záchranné služby, osobní automobil, stíhací letadlo
NOVÉ UČIVO
FRAZEOLOGISMY /= ustálená spojení/
Frazeologismy jsou ustálená spojení slov, která mají přenesený /obrazný/ význam. Nechápeme je tedy doslova. Frazeologismy jsou součástí běžné mluvy, nemusí být vždy spisovná, některá mohou obsahovat z dnešního pohledu i velmi nespisovná slova.
Patří k nim zejména: ustálená přirovnání, rčení, pořekadla, přísloví a pranostiky.
Ustálená přirovnání
V přirovnání se porovnávají dvě skutečnosti, a to obvykle pomocí slova jako. Pokud jsou to ustálená přirovnání, která se používají dlouhou a předávají se dalším generacím, říkáme jim ustálená. Příklad: chlapec je červený jako rak, dívka zčervenala jako pivoňka, ten člověk lže, jako když tiskne,…
Rčení /taky se mu říká úsloví/
Je to takové ustálené spojení, které obsahuje sloveso a toto sloveso se v konkrétním jazykovém projevu časuje – může tedy měnit svůj tvar. Příklad: dělat z komára velblouda – nedělej z komára velblouda, dělala z komára velblouda, proč děláš z komára velblouda…; visí nad ním Damoklův meč – visel nad ním D. m., bude nad ním viset D. m.,…
Pořekadlo
Je to takové ustálené spojení, které užíváme k výstižné charakteristice nějaké situace nebo jevu. Neskloňuje se, nečasuje se. Příklad: My o vlku a vlk za humny. Ruka ruku myje. Host do domu, Bůh do domu. Host do domu, čagan do ruky. Ryba a host třetí den smrdí….
Přísloví
Přísloví se od předchozích frazeologismů liší tím, že obsahuje mravní poučení. Vyplývají z nějaké dávné zkušenosti. Některá si mohou i protiřečit. Příklady: Bez práce nejsou koláče. Když se dva perou, třetí se směje. Co tě nepálí, nehas. Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Líná huba holé neštěstí. Pro hubu na hubu….
Pranostika
Toto ustálené spojení se týká lidové zkušenosti s počasím, s přírodou. Pro člověka žijícího v denním styku s přírodou mělo velký význam. Jsou v něm odpozorovány přírodní jevy, které se dlouhodobě opakovaly. Příklad: Medardova kápě čtyřicet dní kape. Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více. Na svatého Jiří vylézají hadi, štíři….
Pročtěte si látku, kterou jsem vám vybrala z příručky, netiskněte si ji, dostanete ji na podzim. Nemusíte se to učit zpaměti, ale umějte s pojmy pracovat.
UČEBNICE
S. 18/6 – udělejte to ústně, co nevíš, zeptej se v rodině, podívej se na internet; najdi v cvičení přirovnání
S. 18/8 – použij jakýkoliv druh frazeologismu, který tě napadne, napiš si to do sešitu
S. 19/9.a – do ŠS – jednoslovná pojmenování rozděl na spisovná a nespisovná
S. 19/11 a – přepiš správně do ŠS, mysli na to, co píšeš, odůvodni si pravopis
PRACOVNÍ SEŠIT
S. 6/4, 5
S. 7/6, 7
Synonyma, antonyma, homonyma
Synonyma = slova souznačná
Jsou to slova, která různě znějí, ale mají stejný nebo podobný význam. /Příklad: cesta, dráha, silnice, dálnice, pěšinka, polňačka, stezka,… - jedná se o dopravní komunikace; říkat, povídat, hovořit,…/
Antonyma = slova opačná, opozita
Jsou to slova s významem opačným. Většina slov antonyma nemá. /Příklad: bílý – černý, blahobyt – bída, suchý – mokrý, nad – pod,…/
Homonyma = slova souzvučná
Jsou to slova, která stejně znějí, ale význam mají různý. Jejich zvuková i písemná shoda je jen náhodná. /Písemná shoda nemusí být úplná bít – být, vír – výr – říkáme jim nepravá homonyma./
/Příklady homonym: rys – výkres, rys – zvíře; tři – číslovka, tři – rozkazovací zp. slovesa, obloha – nebe, obloha – zeleninová na talíři,…/
POZOR!!!
Rozdíl mezi slovy mnohoznačnými a homonymy: mezi slovy mnohoznačnými je významový vztah – ze základního významu se přenášením odvozují významy další – např. oko, zub,…, tak mezi homonymy žádný vztah není, je to jen náhodná shoda hlásek – písmen, např. raketa, koleje, pád, …
Není to nová látka, je to učivo I. st., ale na I. st. se nepracuje s cizími názvy, tuhle látku se musíte naučit i s těmi cizími názvy.
UČEBNICE
S. 21/1, 3, 4.a, b, c – u 4.a nevypisujte slova, podtrhněte si je na fólii a prohlédněte si je v cv. b; 4. c napište do ŠS
S. 22/5.a – nemusíš psát věty, stačí napsat spojení, ze kterých vyplyne, že tomu rozumíš
PRACOVNÍ SEŠIT
S. 7/1, 2
S. 8/3, 4, 5
PRANOSTIKY – vytiskni – nebo opiš – a doplň – hledej na internetu, zeptej se ve svém okolí… Kde nevíš, nech volné místo, dopíšeš si to příští týden
Leden: Na Nový rok o………………..... Na Tři krále…………………... Na Hromnice…………………………..
Únor: Únor bílý,…………………... Na Matěje ………………..pije z koleje. Na sv. Matěje sluníčko……
………………... V únoru když skřivan zpívá,…………………………………... Svatý Matěj …………..otvírá. Svatý Matěj ………láme, nemá-li je,………………. Když na Hromnice mrzne a sněží, ………
…………………………………………..
Březen: Na sv. Řehoře ……………………….do moře. Na sv. Řehoře ……….....hubu otevře. Na sv. Řehoře …………………………….neoře. Na sv. Řehoře, ……………………..přes moře. Březen – za……………………………….. Duben – ještě tam budem.
Duben: Je – li v dubnu mnoho deště, může v máji…………………….. Na sv. Jiří, vylézají……………….
Květen: Májová vlažička – naroste……………., májový deštíček – naroste………………….. Suchý březen, chladný máj, bude pole……………….. Když máj vláhy nedá, ……………….se pak předá.
Červen: ……………………………………..40 dní kape.
Červenec: …………………………..hodila srp do žita. …………………………chladna zrána.
Září: Na sv. Václava ……………………….nastává.
Listopad: Na ………………………..zem se ještě ohřeje. ……………………….přijíždí na bílém koni. Husa …………………………….nejpěkněji zpívá. Sv. Martin na ledě, ………………..na blátě.
Prosinec: Lucie noci………………., ale dne nepřidá. ……………………..žene dřevo ze dvorka. Tmavé Vánoce, bílé……………………..
PŘÍSLOVÍ – totéž jako u pranostik
Co oči nevidí,…………………………...
Lež má krátké nohy,………………………..
Dvakrát měř,……………………...
Lepší vrabec v hrsti,………………………...
Pod svícnem bývá……………………………….
Mluviti…………….., mlčeti zlato.
Není důležité…………………, ale…………………………………………...
Kdo chce psa bít, ………………si vždycky najde.
Kdo jinému jámu kopá,…………………………..
Co se v mládí naučíš,………………………………….