Český jazyk
Domácí příprava X – český jazyk, 7. A
(25. – 29. 5. 2020)
Ahoj, sedmáci, když píšu tyto řádky, začínají se mi pomalu scházet vaše vypracované úkoly z domácí přípravy IX. Mám z toho radost a děkuji všem, kteří si vzali má slova k srdci a posílají splněné úkoly v požadovaném „množství a úpravě“.
Zatím je situace taková, že bychom se ještě možná mohli v tomto školním roce potkat ve škole, tak se nechme překvapit, jak to dopadne. Dnes se opět budeme věnovat skladbě, konkrétně dvěma rozvíjejícím větným členům – předmětu a přívlastku. Čekají nás cvičení z pracovního sešitu - ta mi tentokrát vyřešená neposílejte. Také mám pro vás připravený pracovní list, kde budou velmi různorodé úkoly. Pracovní list mi spolu s vypracovaným úkolem z literární výchovy můžete poslat do čtvrtka 28. 5. do 18 hodin.
Vaše třídní
Mluvnice:
PŘEDMĚT
- je rozvíjející větný člen, na který se vždy ptáme pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu
- předmět ve větě rozvíjí:
- sloveso v přísudku: TÁTA DOBŘE ŘÍDÍ AUTO. Koho, co řídí táta?
- sloveso v infinitivu: ZAMÝŠLEL NAPSAT KNIHU. Koho, co zamýšlel napsat?
- přídavné jméno (slovesné): TOHLE JE ŽENA PŘIPRAVUJÍCÍ OBĚD. Připravující koho, co?
- citoslovce (v platnosti přísudku): SEDLÁK PRÁSK BIČEM. Kým, čím sedlák prásk?
- může být holý (zapomněl učebnici), rozvitý (zapomněl učebnici matematiky), několikanásobný (zapomněl učebnici, sešit a pravítko)
Tolik poučení a jdeme to zkusit prakticky – ve větách podtrhni předmět a do závorky za větu napiš, v jakém je pádu:
Babička vaří oběd. (___) Jirka šup míč do branky. (___) Nestihl napsat domácí úkol. (___, ___) Řekla mu o nás (___, ___). Přemýšleli jsme o prázdninových plánech. (___) Zájemcům podáme informace. (___, ___) Slíbila mi čokoládu (___, ___) Odmítl pracovat. (___) Žába udělala hop. (___)
ŘEŠENÍ: Babička vaří oběd. (4.) Jirka šup míč do branky. (4.) Nestihl napsat domácí úkol. (4., 4.) Řekla mu o nás. (3., 6.) Přemýšleli jsme o prázdninových plánech. (6.) Zájemcům podáme informace (3., 4.) Slíbila mi čokoládu. (3., 4.) Odmítl pracovat. (4.) Žába udělala hop. (4.)
PŘÍVLASTEK
- je rozvíjející větný člen, který rozvíjí vždy podstatné jméno (blíže určuje vlastnosti podstatného jména)
- ptáme se na něj jaký/jaká, jaké, který/která, které, čí?
- DRUHY PŘÍVLASTKU:
a) přívlastek shodný – shoduje se s řídícím podstatným jménem v rodě, čísle a pádě, obvykle stojí před podstatným jménem (bílý sníh, cizí dům, náš tatínek, čtvrté místo), v odborných názvech za podstatným jménem (smetánka lékařská, kočka domácí, kyselina sírová)
b) přívlastek neshodný – neshoduje se s řídícím podstatným jménem v rodě, čísle, pádě, stojí za podstatným jménem a je vyjádřen nejčastěji podstatným jménem (kostka cukru, šátek s puntíky), dále slovesem v infinitivu (radost pohledět), popř. příslovcem (pohled vzhůru)
- přívlastek shodný a neshodný můžeme zaměnit, např. rybářské (Pks) náčiní – náčiní pro rybáře(Pkn), babiččiny (Pks) buchty – buchty od babičky (Pkn)
!!! Často se stává, že přívlastek neshodný určíte jako předmět, protože se na něj zeptáte pádovou otázkou (šaty s volánky – NIKDY: šaty s kým, čím? - VŽDY: jaké šaty?) . To je chyba, protože PODSTATNÉ JMÉNO ROZVÍJÍ jedině PŘÍVLASTEK!
DOMÁCÍ PŘÍPRAVA:
- PROCVIČOVÁNÍ Z PRACOVNÍHO SEŠITU:
- PS str. 35/cv. 3, 4, 5
- PS str. 36 – 37/cv. 11, 12, 13
- Úkol z literární výchovy: Čítanka str. 179 – 181: Adolf Branald – Cestující kovář
- přečti si příběh v čítance
- zapiš do sešitu autora a název ukázky (+ ze které autorovy knížky byla vybrána)
- vyhledej informace o spisovateli + na internetu zjisti názvy alespoň dvou filmů, které byly natočeny na motivy povídek A. Branalda
- do sešitu zapiš odpovědi na tyto otázky:
- Kdy a ve které zemi se uskutečnilo první mistrovství světa v jízdě motocyklů?
- Jak se jmenoval český závodník, který reprezentoval naše „barvy“?
- Jaké značky byl jeho motocykl?
- Jakou dostal od diváků přezdívku?
- Co obsahoval tajemný kožený kufr, který vezl s sebou na motocyklu?
- Proč bylo pro jezdce výhodné startovat z první pozice?
- Kdo nakonec zvítězil a stal se mistrem světa?