Český jazyk
DOMÁCÍ PŘÍPRAVA Z ČESKÉHO JAZYKA XII. NA TÝDEN OD 8. 6. DO 12. 6.
Řešení minulých cvičení:
Jak si kdo ustele, tak si lehne.
Jez dopolosyta, pij dopolopita, vyjdou ti naplno léta.
Kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem.
Líná huba, holé neštěstí.
Neštěstí ve hře, štěstí v lásce.
Jak na Nový rok, tak po celý rok.
Šaty dělají člověka.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
Kam vítr, tam plášť.
Kam čert nemůže, nastrčí ženskou.
UČEBNICE
S. 23/1
slova lichotivá: tatíček, měsíček, Hanička, hezoučký, myška, stromeček, koťátko, srdíčko, spinkat, maminka
slova citově neutrální: pravítko, matka, žídle, hudba, hvězda, poklad, vlna, strom, nemoc, kniha, obec, tužka, talíř
slova hanlivá: rachotina, děsný, barabizna, lotr, dědek, řvát, barák, tlusťoch, čutat, žvanit
cv. 2
slova lichotivá: kytička, domeček, koník, autíčko, lísteček, mužíček, pejsánek, spinkat
slova citově neutrální: květina, dům, kůň, auto, list, muž, pes, spát
slova hanlivá: kytka, barabizna, herka, auťák, lupen, mužskej, hafan, chrnět
cv. 3
automobil /i nové auto/, mraky /i černá oblaka/, okna, prkny, provazem, k boudě, jahody, spát, kopali, pracovat, slunce, ryby
S. 24/6
a, c
cv. 8
Chvíli mne poslouchejte. Včera byla bouřka a foukal silný vítr. Zastavily se mu hodinky. Nechte otevřené dveře. Stavební dělníci hloubili hluboký příkop. Na dovolené jsme byli v Chorvatsku. Babička mi připomněla, že mám jít pro čerstvý chléb. Na stěně hlasitě tikaly staré hodiny po dědečkovi. Mirka si oblékla teplý svetr. Táborníci si na večer připravili ohniště. Přihlásila se na letní kurs /i kurz/ anglického jazyka.
S. 26/3. a, b termíny:
jednoslovné: pazourek, rotunda
dvouslovné: bříza bělokorá, orel mořský, smetánka lékařská, lišaj smrtihlav, hřib smrkový, kočka domácí, korunovační klenoty
S. 29/12
zvířata spí, stěhovavých, zimní, mezi, zvířata, zimě, zimních, nemihne, netopýra, neuslyšíme, křoví, polích, nevykoukne, hlavička sysla, ptáci, podzim, domovy, zimou, uchylují, skrýší, upadají zimní, přizpůsobují, nepříznivým klimatickým, potravy, projevy, žijících, zimnímu, netopýrů, sysel, svišť, myšivka, lískový
S. 30/3
smutný, nekuřák, silný, lež, žádný, mlčet, napravo, chudák, neznámý, bdít, zima, špatně
cv. 4
Zbavil jsem se nějaké obtíže – něco jsem vyřešil. Musel tu urážku přijmout, ač nerad. Nejraději bych to nedělal. Mám smůlu – nedaří se mi. Dělá mi starosti – přidělává mi starosti. Mám ho dost. Přišel jsem na to. Měl jsem radost.
cv. 5
1. a, 2. c, 3. voda z kohoutku, 4. zahájil – uvedl, přehání – nadsazuje, luxusní – přepychové, cca – asi, 5. jednoznačná: starosta, vodovod, mnohoznačná: půllitr – míra i nádoba, obchodě – kamenný prostor k obchodování nebo proces obchodování 6. přímá řeč, 7. 27,90 – určitá základní, 5 – totéž, 200 miliard – totéž, 15. určitá, řadová, třetí – totéž
PRACOVNÍ SEŠIT
S. 8/1
lichotivá: sluníčko, tyčinka, prstýnek, spinkat, tužtička, prkýnko, klobouček, papat, písmenko, osůbka, jablíčko
neutrální: malovat, vlas, harfa, stůl, telefon, diář, brýle
hanlivá: žrát, huba, chlast, ťulpas, máti, čumět
cv. 2
Franta, Míra, Ruda, Tonda, Čenda, Jarmilka
S. 9/1
metropole, gramatika, vakuum, milénia
cv. 2
prolongace, prodloužení
cv. 3
želé – gastronomie, cukrářství; sanatorium – lékařství, zdravotnictví; mamograf – lékařství, zdravotnictví; koalice – politika, historie; organismus – biologie, přírodověda; kreditní karta – bankovnictví, finančnictví
ARCHAISMY…
CV. 1
neologismus 2, archaismus 3, historismus 1
cv. 2
1. řádek: mikroskop – neologismus, ostatní jsou historismy
2. řádek: škrpál – archaismus, ostatní jsou neologismy
3. řádek šalše – historismus, ostatní jsou archaismy
4. řádek interview – neologismus, ostatní jsou historismy
cv. 3
4, 3, 5, 2, 1
S. 11/5
1. řádek: kvantita, pseudonym, servis, talent
2. řádek: symptom, reputaced, dialog, advokát
Opakování z pracovního sešitu:
S. 21/1
a/ chlapec, boby, strom …
b/ pád, rychlost, bezvědomí,…
c/ boby, sníh
d/ dva – zákl., urč., několika – neurč., zákl., oba – urč., zákl.
e/ svoje – přivl + zvratné, kteří – vztažné, je – osobní
f/ 3. os., č. mn., zp. ozn., čas min. rod činný
g/ V současné době by byli v pořádku v domácím ošetření.
cv. 2
chyby, štěstí, svědomí, čekání, umění
cv. 3
1. matka, dítě, svetřík vlasy/ radost, láska, smích, něžnost
2. telefon, ústa, zuby, oči/ vztek, hněv, křik, zděšení
3. barva, ruce, prsty vlasy/ pohoda, úsměv, tvorba, štěstí
4. chlapec, ústa, uši, hlava/ pláč, smutek, bolest, úzkost
cv. 4
ne, ne, ano, ne, ne, ano
správně: dějepis, matematiku, český jazyk, U Dvou slunců, jižní Evropě, Ústí nad Labem
S. 22/ 5
ohebné psát nebudu, ta jsou lehká
neohebné: příslovce – brzy, moc, už; předložky – z, na, na; spojky – nebo, ať
žáci: 1. p., č. mn., rod muž. živ., vzor pán
řeč: 4. p., č. j. rod žen., vzor kost
listopadu: 2. p., č. j., rod muž. než., vzor hrad
cv. 6
pomnožná: zarděnky, povidla, housle, námluvy, Alpy, narozeniny
hromadná: křoví, lidstvo, žactvo, listí, kamení, námořnictvo
látková: železo, krev, sůl, zlato
normální: knihy, žáci, hrnky, obrazy
cv. 7
německý, evropský, mladoboleslavský
cv. 8
a/ obětavý – obětavější, motýlí, hloupý – hloupější, vepřový, Michalovými, soví, obvyklý, soukromý – soukromější /i když tento 2. st. nedává smysl/, dobrý – lepší, sousedovy, jestřábí, úzkostliví – úzkostlivější
b/ tajemnější, nejjednodušší, vyšší, olověný, ohromnější, jemnější, plodný, havraní, kamenné, nejistá, povinná, denní, vonná, jablečný, slaměný
cv. 9
vrátili, výletu, promoklí a hladoví, dědovy chalupy poletovali kosi, propásli, Zemanovy, Honzovy ležely se ptali, jak dopadly, šli, přáteli, novým známým, zlomily mi lyže, komíně žili čápi
cv. 10
Tajenka: rozhled
zájmena: nic zápor., někdo neurč., ty osobní i ukazovací, jaký vztažné i tázací, jenž vztažné, svůj přivl. + zvratné, ten ukazovací, ona osobní i ukazovací
číslovky: mnoho neurč. zákl.; ostatní určitá, dvakrát násobná, patery druhová, šestý, stý – řadová, deset zákl.
S. 23/1
a/ s nímž
b/ o němž
c/ jíž
d/ jež
e/ jemuž
f/ již
g/ jež
S. 24/3
a/ vyrábí, vyveli, vyvinuli, pití, kávy, pít, byste, položili, by
b/ ne, ano, ano
c/ nechcete, položte, položili byste
d/ pít
e/ je, byste, by
f/ země původu
g/ studený, nahoru
h/ hrnek, umístit, postavit, dát
cv. 5
vypočítám – 1. os., ostatní 3. os.
rozhodl se – oznam. zp., ostatní podmiň. zp.
bavil se – min. čas, ostatní rozkaz. zp.
svítit – jiný význam slovesa, ostatní synonyma
cv. 6
nekončí – j., oz., přít.
budeme připravovat – 1., mn., oznam.,
neodcházejte – mn., rozk. čas neurčujeme
nedokončil bych – 1. os., j. čas neurčujeme
NOVÉ UČIVO NA TENTO TÝDEN
OPAKOVÁNÍ – PRACOVNÍ SEŠIT
Věta jednočlenná, dvojčlenná, větný ekvivalent
S. 31/ 1, 2, 3
S. 32/ 5 – najdi a podtrhni větu jednočlennou
SLOVNÍ ZÁSOBA A JEJÍ OBOHACOVÁNÍ – UČ. S. 31
Toto učivo dostaneš na podzim do příručky, zatím se s ním uč pracovat, ale průběžně se ho uč, stejně ho budeš muset umět.
ZPŮSOBY OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY
1. Tvoření nových slov
2. Přejímání slov
3. Přenášení významů – viz NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ A VÝZNAMU SLOV
4. Tvoření sousloví – viz NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ A VÝZNAMU SLOV
1. Tvoření nových slov:
- odvozováním – to znamená, že k slovotvornému základu přidáme předponu nebo příponu nebo slovotvornou koncovku /les- prales, pralesní, uhel – uhlí, uhelný,…/. Je to nejčastější způsob tvoření slov v češtině. Říkáme, že slovo je odvozeno předponou, příponou nebo koncovkou.
- skládáním – pro češtinu to není obvyklý způsob, naopak typický je třeba pro němčinu. Slovo složené /neboli složenina/ je složeno nejčastěji ze dvou slovotvorných základů /slovotvorným základem nemůže být předpona, přípona, koncovka/. /drahokam, dějepis, okamžik,…/. Složeniny dělíme na:
- vlastní – nedají se beze změny podoby rozložit na samostatná slova, na jejich švu bývá nejčastěji spojovací samohláska „a, o“ /dějepis, samoobsluha, velkoměsto, modrooký, vodovod,…/
- nevlastní – vznikly spojením slov tvořících skladební dvojici; můžeme je beze změny rozdělit na dvě celá slova, i když většinou se změněným pořádkem slov /okamžik = mžik oka, chvályhodný = hodný chvály, pravděpodobný = podobný pravdě, práceschopný = schopný práce/
- zkracováním – vznikají:
- zkratky – jsou složené z prvních písmen jednotlivých slov – iniciál, říkáme jim také iniciálové zkratky – př. ČR – Česká republika, EU – Evropská unie, KU – Karlova univerzita. Některé zkratky hláskujeme – ČR, EU, jiné čteme jako slova, ale neskloňujeme – AMU, JAMU.
- zkratková slova – vznikají ze skupin hlásek jednotlivých slov, nehláskujeme je, ale skloňujeme je – jsou to slova ohebná. Př. Čedok – Československá dopravní kancelář, Marwei – z příjmení Marek, Weisfeit, Sazka – sázková kancelář.
Při vzniku některých slov se mohlo postupně uplatnit více principů /např. slovo zemědělský vzniklo odvozováním od složeného slova zemědělec/.
2. Přejímání slov
- z různých vrstev češtiny - ze staré češtiny – oživování slov /husitská zbraň tarasnice je nyní moderní zbraň/, z nářečí, z pracovního jazyka, z obecné češtiny – tato slova se stávají součástí spisovné češtiny
- z cizích jazyků – a to v původní formě – případně upravené – hokej; nebo se překládají – z němčiny jsme převzali slovo Kleinstadt a přeložili jsme ho jako maloměsto, a to používáme – těmto slovům se říká „kalky“
Bod 3 a 4 už jsme brali, proto tady není rozepsán.
CVIČENÍ
Rozliš slova vzniklá odvozováním skládáním a zkracováním:
zanést, modrozelený, mlékárna, ČTK, marwei, trojúhelník, městský, školník, studenokrevný, zemětřesení, výlet, dětské,
Uč. s. 40/1.a
Uč. s. 41/5 – opiš správně a svislou čarou rozděl slovo na dva slovotvorné základy, pokud se na začátku druhého slovotvorného základu vyskytne ú, bere se to jako začátek slova a je tam ú s čárkou!
Uč. s. 41/8
Uč. s. 53/1 – do ŠS
PS. s. 14/ 1
s. 15/ 5, 7
s. 16/ 1, 2, 3, 4
s. 17/ 7, 9, 10
s. 18/ 14, 15
s. 19/ 18, 19, 20, 22