Český jazyk
DOMÁCÍ PŘÍPRAVA Z ČESKÉHO JAZYKA XI. NA TÝDEN OD 1. 6. DO 5. 6.
Řešení minulých cvičení:
UČEBNICE
S. 18/6
Přirovnání: Je jako pára nad hrncem. Tančí jako medvěd.
Cítí pevnou… = je si jistý
Nemá to … = je to zmatené, nesystematické, nedává to smysl…
Patří do … = už je k nepotřebě, neužitečný – vztahuje se to ke starým lidem, kteří už nedokážou vykonávat práci dobře
Je jako pára… = je slabý; taky se říká: ztrácí se před očima
Snesl by jí… = udělal by pro ni cokoliv
Má toulavé … = nikde nevydrží
Má zlaté … = je zručný, šikovný
Prodal by ho … = zradil by ho /vychází to z bible, Jidáš zradil Ježíše za 30 stříbrných/
Překročil… = zabloudil /bludné kořeny se vyskytují v pověstech/
Tančí … = nemotorně
Dostal na pamětnou = dostal výprask, aby si to pamatoval – etnografové /=národopisci/ říkají, že sedláci dotáhli zlobivého synka na hranici pozemku k meznímu kameni a tam dostal synek výprask, aby si pamatoval, že nemá zlobit, ale také aby si zapamatoval hranice pozemku.
Vodí nás za nos = nemyslí to s námi vážně, je neupřímný
S. 18/8
pilný jako včelka
chytrý jako liška, má filipa, jedl vtipnou kaši, chytrý jako rádio
zbabělý –stáhl ocas – uvádí se to do souvislosti se psem
bezcharakterní – má křivou páteř, je kluzký jako had, je km vítr, tam plášť, je jako korouhvička…
zbytečný – je páté kolo, patří do starého železa, nebýt tebe a černého chleba, tak je samý bilý,…
pracovitý – práce mu jde od ruky
starostlivý – dělá si z toho hlavu
rozvážný – dvakrát měř, jednou řež
zdravý – jako řípa, má tuhý kořínek, jako buk
domýšlivý – nosí nos vysoko, spolkl všechnu moudrost
hubený – jako lunt, je kost a kůže
lehkovážný – všechno bere na lehnou váhu
S. 19/9.a
spisovná: klavírista, státnice, vrchní, tryskáč, sjezdovka, vozovka
nespisovná: náklaďák, zdrávka, písemka, motorák, devítka, panelák
S. 19/11 a
objevil, revíru, vydal, obchůzku, setmění, sešli, aby, opekli, zazpívali, písničky, rychlík, nastoupili, nabízeli, čerstvě, vypěstovanou, zeleninu, občerstvení, byla, místa, obsazena, zapomněli, koupit, čerstvý, pohádkových příbězích, byli,velcí siláci, Vánocemi, jmelí
PRACOVNÍ SEŠIT
S. 6/4
zlatý hřeb – vrchol události
chytit příležitost za pačesy – využít, nepromrhat příležitost
mít kliku – mít štěstí
leštit kliky – obcházet úřady…
pozdě bycha honit – udělat něco pozdě
cv. 5
s křížkem po funuse – přijít pozdě
mráz kopřivu nespálí – není možné někoho zničit
mnoho psů- zajícova smrt – pokud se hodně lidí spolčí proti jednomu, nemá šanci
S. 7/6
Co se v mládí naučíš, k stáru jako když najdeš.
Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. – bylo správně
Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. – bylo správně
Kam čert nemůže, nastrčí ženskou.
Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.
cv. 7
Tajenka: přísloví
UČEBNICE
S. 21/1
silnice – polní cesta – ulice – SYNONYMA
zámek u dveří – zámek /budova/ - HOMONYMA
cv. 3
půda pod nohama – půda jako podkrovní místnost
zatopit v kamnech – zatopit vodou území
vinice jako pole s vinnou révou – vinice jako vinná žena /to jsem ještě neslyšela/
železné koleje, jezdí po nich vlak – vysokoškolské koleje = ubytovny
box jako sport – box jako úložná krabička
dívky pily limonádu – dřevorubci měli v rukou pily
jez rychle – jez na řece
3. pád – pád z kola
jízdní kolo – druhé kolo soutěže
zapřít někoho, že je doma – zapřít větev s jablky kůlem
vál čerstvý vítr – vál na válení těsta
zelená travička pro kravičku – žena travička otrávila svého muže
cv. 4.
a/ nekřesťan … ukrutník
výtržník … žhář
b/ stupňují se od mírnějších až po silnější výrazy
c/ běžet: utíkat, cválat, uhánět, upalovat, petenčit, …
jíst: ládovat se, krmit se, cpát se, požírat, spořádat, schramstnout, …
mluvit: říkat, povídat, hovořit, žvanit, kecat, vykládat, vyprávět, …
spát: chrnět, spinkat, dřímat, tlouct špačky, …
S. 22/5.a
Petr zdraví učitele – zdravý člověk
Zpráva jako informace – lesní správa /= úřad/
kosy na sečení – černí kosi /ptáci/
bít do země klackem – být připraven
užití síry v chemii – ovčí sýry
sed /v tělocviku od sedět/ - set jako souprava
mít majetek – mýt nádobí
viset na stromě – hrách byl vyset /= vysetý/
vít věnce – výt na Měsíc
bidlo k odpichování lodičky – pálí ho dobré bydlo /bydlení, dobré místo/
PRACOVNÍ SEŠIT
S. 7/1
dobré: čestné, řádné, náležité
kabát: plášť, svrchník, baloňák
luxus: pohodlí, přepych, nadbytek
c. 2
Synonyma: 2, 3, 4
Antonyma: 1, 6
Homonyma: 5, 7, 8
S. 8/3
a/ vinná. Vinná
jez. Jez
září. Září
los. Los
má. Má
b/ kape vodovodní kohoutek, kropenatý kohoutek na dvoře mezi slepičkami
kolej, po které jede vlak, studentská kolej
cv. 4
Synonyma: nestejně znějící, podobný význam, souznačná
Homonyma: jiný význam, náhodné spojení, stejně znějící
Slova mnohoznačná: více významů, sejně znějící, vztah mezi slovy
cv. 5
provaz M, stopky H, oko M, taška M, pila H, raketa H
Nejznámější pranostiky:
Leden: Na Nový rok o slepičí krok. Na Tři krále o skok dále. Na Hromnice o hodinu více.
Únor: Únor bílý, pole sílí. Na Matěje skřivan pije z koleje. Na sv. Matěje sluníčko se zasměje. V únoru když skřivan zpívá, chudobný rok potom bývá. Svatý Matěj zemi otvírá. Svatý Matěj ledy láme, nemá-li je, nadělá je. Když na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok nato běží.
Březen: Na sv. Řehoře ledy plují do moře. Na sv. Řehoře žába hubu otevře. Na sv. Řehoře líný sedlák, který neoře. Na sv. Řehoře, čáp letí přes moře. Březen – za kamna vlezem. Duben – ještě tam budem.
Duben: Je – li v dubnu mnoho deště, může v máji pršet ještě. Na sv. Jiří, vylézají hadi, štíři.
Květen: Májová vlažička – naroste travička, májový deštíček – naroste chlebíček. Suchý březen, chladný máj, bude pole jako ráj. Když máj vláhy nedá, červen se pak předá.
Červen: Medardova kápě 40 dní kape.
Červenec: Svatá Markyta hodila srp do žita. Svatá Anna chladna zrána.
Září: Na sv. Václava babí léto nastává.
Listopad: Na sv. Ondřeje zem se ještě ohřeje. Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Husa o Martině nejpěkněji zpívá. Sv. Martin na ledě, Vánoce na blátě.
Prosinec: Lucie noci upije, ale dne nepřidá. Barborka žene dřevo ze dvorka. Tmavé Vánoce, bílé Velikonoce.
Přísloví:
Co oči nevidí, to srdce nebolí.
Lež má krátké nohy, daleko neujde.
Dvakrát měř, jednou řež.
Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše.
Pod svícnem bývá největší tma.
Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se.
Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.
Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.
OPAKOVACÍ ÚKOL DO ŠS
Doplň přísloví:
……………………………………, tak si lehne.
……………………………………., pij dopolopita, vyjdou ti naplno léta.
…………………………………………., ty po něm chlebem.
…………………………………….., holé neštěstí.
………………………………………, štěstí v lásce.
……………………………………., tak po celý rok.
……………….dělají člověka.
…………………………………………………………………………………………….., až se ucho utrhne.
……………………………, tam plášť.
…………………………………, nastrčí ženskou.
NOVÁ LÁTKA – JE TŘEBA SE TUTO TEORII NAUČIT
SLOVNÍ ZÁSOBA
Slovní zásobu tvoří všechna slova daného jazyka. Ta slova, která se po staletí nemění a přitom zůstávají v užívání a jsou pro jazyk východiskem pro tvoření nových slov, tvoří jádro slovní zásoby /př. voda, země/.
Do aktivní slovní zásoby patří ta slova, která člověk používá při ústním i psaném projevu. Slovům z pasivní slovní zásoby člověk rozumí, ale sám je běžně nepoužívá. Pasivní slovní zásoba je širší než aktivní.
Vrstvy slovní zásoby
A) Podle spisovnosti rozlišujeme slova spisovná a nespisovná
- Spisovná čeština – vznikl na základě středočeského nářečí, je závazná pro celou Českou republiku. Její mluvené podobě říkáme hovorová čeština. Spisovná čeština se liší někdy dost výrazně od nespisovné češtiny.
- Nespisovná čeština:
- obecná čeština – běžná mluva, kterou se mluví v české části republiky, vznikla setřením rozdílů mezi nářečími
- nářečí – je rozšířeno jen na určitém území, je to pozůstatek z dob, kdy se regiony vyvíjely odděleně, nářečí se aktivně udržují na Moravě, zatímco v Čechách zůstaly v původních nářečových oblastech jen některé prvky, např. pro území kolem Římova a Doudleb bylo typické doudlebské nářečí
- slang – je mluvou zájmových skupin – např. studentů – snaží se o originální a zajímavá vyjádření, slangem hovoří také např. myslivci a rybáři – mají specifické výrazové prostředky
- profesní mluva – je mluvou určitých povolání – např. lékaři, železničáři, …
- argot – je mluvou kriminálních živlů – slouží k zakrývání jejich jednání /aby se neprozradilo, co chystají/
B) Podle slohových příznaků rozlišujeme slova:
- z obecné češtiny /koukat, s rukama a holkama,…/
- knižní – užívají se především v písemné podobě v knihách, v běžné řeči nejsou moc obvyklá /pravil, arci, …/
- básnická /luna/
- odborná = odborné názvy neboli termíny – užívají se v odborném stylu /hmotnost, přídavné jméno, stehenní kost, …/
C) Z hlediska dobového užívání rozlišujeme slova:
- zastaralá, a to:
- archaismy – zastaralo jen slovo, zatímco pojmenovaná skutečnost trvá dále, ale máme pro ni novější výraz /místo lučby užíváme slovo chemie, místo velocipédu jízdní kolo, …
- historismy – zanikla skutečnost, kterou slovo pojmenovává – setkáváme se s nimi v odborné literatuře a v románech /palcát, zavinutí = ženská pokrývka hlavy,…/
- neologismy = nová slova, která nevznikla žádným obvyklým způsobem /např. slovo robot bylo poprvé použito v divadelní hře Karla Čapka R. U. R. – poradil mu je prý jeho bratr Josef/
D. Podle citového zabarvení rozlišujeme slova:
- neutrální – jsou bez citového zabarvení /člověk, svetr, noc, otvírat, žádat, …/
- citově zabarvená:
- lichotivá /sluníčko, pejsek, nosánek/
- hanlivá /psisko, mizera/
E. Podle původu:
- domácího původu – tedy ta, která jsou v českém jazyce už dlouho a chápeme je jako česká, i když původ nemusí být dokonce ani slovanský /voda, vzduch, škola, žehlit,…/
- přejatá z cizího jazyka – stále je chápeme jako cizí – buď se nepřizpůsobila svým tvarem /kupé/, nebo jsou v jazyce teprve krátce a je z nich stále patrný cizí původ
UČEBNICE
S. 23/1, 2, 3
S. 24/6, 8
S. 26/3. a, b – rovnou rozdělte termíny na jednoslovné a dvouslovné
S. 29/12 – můžeš vypsat jen slovní spojení nebo jednotlivá slova
S. 30/3, 4, 5
PRACOVNÍ SEŠIT
S. 8/1, 2
S. 9/1, 2, 3, ARCHAISMY… CV. 1, 2, 3
S. 11/5
Opakování z pracovního sešitu:
S. 21/1, 2, 3, 4 – podívej se do příručky, učivo 6. třídy
S. 22/ 5, 6, 7, 8, 9, 10
S. 23/1
S. 24/3, 5, 6
S. 25/7, 8