Dějepis
Dějepisná příprava VII. – na týden od 4. 5. do 8. 5.
ŘEŠENÍ MINULÝCH POZNÁMEK
Vypiš názvy zbraní, které používalo husitské vojsko:
HUSITSKÉ ZBRANĚ
1. Palné: tarasnice, houfnice, dělo zvané bombarda
2. Chladné: palcát, sekera, halapartna, kopí, kropáč, sudlice, cep, řemdih, kůsa – všimni si, že řada z nich je upravené zemědělské nářadí
3. Střelné: píšťala, hákovnice, kuše, velký prak
4. Husitský univerzální prostředek, který sloužil k přepravě osob i materiálu a zároveň k boji – sestavovala se z nich vozová hradba: husitský vůz – vytvořený ze selského vozu
Jaký znak měli husité na praporci /=korouhvi/? – nepiš, jakou měl barvu, v učebnici je to špatně – : ZLATÁ = BOŽÍ BARVA, ČERVENÁ = KRISTOVA KREV
Jiří z Poděbrad, Jagellonci na českém trůně 15. – 16. st. /uč. S. 93 – 95/
Za nedospělého Zikmundova vnuka – Ladislava Pohrobka /narodil se po smrti svého otce/ zemi spravoval jako zemský správce Jiří z Poděbrad. Po náhlém úmrtí Ladislava Pohrobka byl zvolen zemským sněmem českým králem. Obnovil těžbu stříbra v Kutné Hoře, uvedl do pořádku hospodářství země. V českém království bylo možné vyznávat katolické i kališnické náboženství, proto se mu říká král „dvojího lidu“. Jiřího synové neměli nárok na královský trůn, a tak nabídl následnictví polským Jageloncům. Nejprve nastoupil na trůn Vladislav Jagelonský, po něm jeho syn Ludvík. Ten byl zároveň českým a uherským králem. Byl velmi odvážný, vytáhl do boje proti Turkům a zahynul roku 1526 jako dvacetiletý v bitvě u Moháče. Vladislav Jagellonský podporoval umění, za jeho vlády doznívá gotický sloh pod názvem pozdní nebo také vladislavská gotika /chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, Vladislavský sál na Pražském hradě/.
ÚTERÝ 5. KVĚTNA
Renesance a humanismus /uč. S. 98 – 105/
Jsou dva názvy pro jeden směr, který se zrodil ve 14. století v Itálii. Renesance je termín vyhrazený pro umění, humanismus pro myšlenkové hnutí, které dalo základ budoucím vědám. Vynález knihtisku r. 1450 Johannem Gutenbergem umožnil tisknout knihy ve velkém a zlevnit je. Renesance i humanismus se vracejí k ideálům antiky /=starověké Řecko a Řím/ a rozvíjejí je. Člověk v období renesance je i nadále křesťan a věří v Boha, ale chce prožít šťastný život už tady na zemi, ne až po smrti. Chce poznávat, kritizovat a svobodně se rozhodovat. Do Čech se dostává tento směr v 16. st. Renesanční stavby jsou prostorné, vzdušné s velkými obdélníkovými okny. Topí se v nich kachlovými kamny /teplo v celé místnosti/. Vnější zdi jsou zdobeny sgrafitty– na zeď se nanesou dvě vrstvy omítky, horní bílá a spodní barevná, proškrabáváním bílé vrstvy se vytvářejí vzory. Nejznámější ital. renesan. stavba je chrám sv. Petra ve Vatikánu. Velmi známé jsou renesanční zámky na řece Loiře ve Francii.Centrem italské renesance bylo město Florencie. Renesanční umělci studovali stavbu lidského těla /Leonardo da Vinci si kreslil studie/, ve svých obrazech zobrazovali krásu lidského těla. Objevili perspektivu /předměty, které jsou od nás dál, vidíme jako menší a méně barevné. 3 nejznámější italští umělci: Leonardo da Vinci: autor mnoha technických vynálezů, malíř – obraz Mona Lisa, Michelangelo Buonarotti: básník, malíř, sochař, architekt – socha Davida, freska Poslední soud na stropě Sixtinské kaple ve Vatikánu. Rafael Santi: Sixtinská madona. Zrodil se typ „renesančního člověka“ – obsáhl veškeré tehdejší vědění + umění.
PROČÍST V UČEBNICI, PROHLÉDNOUT OBRÁZKY, NAUČIT SE POZNÁMKY.
PUSŤ SI KRÁTKÉ VIDEO: slavne-dny 21. 8. Den, kdy byla ukradena Mona Lisa
PRO ZÁJEMCE:
Středověké knihy /ĎAS 9/2019/
I po vynálezu knihtisku cena jedné knihy mohla odpovídat půlroční průměrné mzdě měšťana. Pokud nějaký měšťan vlastnil více jak sto kusů knih, byl velice bohatý. Vysokou cenu knih určovalo několik faktorů. Jednak se do poloviny 15. st. jednalo ve všech ohledech o ruční práci /vazba a přepis textu/, ale nemalé náklady musely být vynaloženy i na použitý materiál /useň nebo pergamen, ruční papír aj./ Samotný knihtisk sice ulevil rukám písařů a urychlil produkci, ale náklady na materiál se nezmenšily.
Proto se často přistupovalo k opětovnému použití rukopisu nebo tisku, který byl v dané době neaktuální, nevýznamné povahy, s vadou, případně obsahově nevhodný. Také mohlo jít o neúplný rukopis nebo koncept.
Vyřazený materiál se používal na pokryv vazby, na desky, zlomky se vyskytují v mezivazním prostoru,…
STŘEDA 6. KVĚTNA
Protestantské církve a reformace /uč. s. 120, 121, slovník/
Reformace = hnutí, které usilovalo o ……………….. ……………….. Při tomto hnutí vznikly nové křesťanské církve. Jejich stoupenci se nazývají ………………………. nebo ………………………. Neuznávají v církvi funkci …………………… O reformačním hnutí hovoříme od 16. století, i když v Čechách vznikla kališnická církev už v 15. století. Opakem protestantů jsou katolíci, kteří uznávají funkci papeže jako vedoucího církve.
Prvním představitelem reformace byl německý mnich a univerzitní učitel ………………….. ……………………….. Považoval se za pokračovatele myšlenek Jana Husa. Lutherovi stoupenci se nazývali luteráni. V A………………… založil protestantskou anglikánskou církev král …………………………………….., protože se chtěl ………………………………………………. a papež ………………………… Protestantskou církev kalvínistů založil v …………………. Jan ……………………. Kladl důraz na pracovitost a přísný životní styl bez zábav.