Osmé třídy v Národním muzeu a Národním divadle v Praze
Ve středu 26. února jeli osmáci se školou do Prahy. Pan řidič nás vysadil přímo u Národního muzea, kde jsme měli prohlídku. V muzeu se mi líbilo, i když jsem tam už před pěti lety byla. Odtud jsme šli přes Václavské náměstí k obchodnímu domu Máj, kde jsme se najedli a s kamarády si dům prohlédli. Pak jsme jeli tramvají na zastávku I. P. Pavlova, tam jsme přesedli na metro a vystoupili ve stanici Vyšehrad, kde parkoval náš autobus. Vyzvedli jsme si oblečení do divadla a jeli stejnou cestou zpět, akorát jsme vystoupili až u Národního divadla.
V Národním divadle si nás vyzvedly dvě průvodkyně a provedly nás divadlem. Líbilo se mi, že nás pustily i na střechu divadla. Byl odtud krásný výhled na večerní Pražský hrad. Po prohlídce jsme se převlékli do společenského oblečení. Hra Naši furianti se mi moc líbila.
Pak jsme jeli domů autobusem a po cestě všichni spali.
Anna Swaczynová
Za mě osobně se výlet hodně zdařil. Když jsme vystoupili z autobusu, všiml jsem si krásy našeho hlavního města Prahy a Národního muzea. V Národním muzeu mě moc zaujala část s minerály. Pak se mi hodně líbila část s mamutem. Nejvíc se mi ale líbila místnost, ve které byly vystaveny známé osobnosti našich dějin – Pantheon.
Tomáš Procházka
V muzeu mě také zaujaly sochy v Pantheonu, našel jsem tam několik jmen osobností, které znám, a o některých jsem si něco zjistil. Překvapilo mě, že i když už jsem tam byl podruhé, pořád jsem se dozvídal něco nového.
Filip Sumerauer
K Národnímu divadlu nemám slov! To prostě nemělo chybu, byla to nádhera a taky jak byli všichni hezky oblečení. Cítil jsem se tam úplně jinak než normálně, jako by se ve mně probudila jiná osobnost. Přišlo mi, že jsem také úplně jinak přemýšlel.
Hra byla o dvou kamarádech, kteří už zažili hodně věcí a měli hodně zkušeností, protože byli ve světě. Bláha a Fiala chtěli být ponocným. Hra se mi velice líbila. Moje oblíbené scénky byly, když se starosta a první radní hádali, kdo zaplatí punč, nebo když předseda obecního výboru četl! Moji nejoblíbenější herci byli hospodský Marek a první radní.
Dominik Šustr
V Národním muzeu jsme byli obohaceni o nové informace, které jsme třeba neměli možnost se dosud dozvědět a bez návštěvy Národního muzea bychom je ještě dlouho nevěděli. V obchodním domě Máj jsme měli rozchod, došli jsme si na oběd, ale určitě čas strávený v obchodním centru se ani zdaleka nevyrovnal návštěvě Národního muzea a Národního divadla, kde jsme měli možnost prohlídky divadla bez dalších návštěvníků a viděli jsme i kousek zkoušky představení Naši furianti. Hned po skončení divadelního představení jsem byla přesvědčena, že Naši furianti určitě nebyla poslední hra, kterou jsem v Národním divadle viděla.
Elen Holubová
V Národním muzeu mě zaujal výhled na hlavní schodiště, hrozně se mi to líbilo. A taky nejdražší kámen světa – bixbit – anebo kostra plejtváka obecného. V Národním divadle jsme byli i na prohlídce, teda říkám, to je obrovské, to jsem nečekal, že je to tak krásné, jestli někdo chce jít do bludiště, tak doporučuji Národní divadlo!
Představení se mi moc líbilo, jak se ten Bláha a Fiala hádali, kdo bude ponocný, a scénka „ten punč platím já!“ byla super!
Jakub Fuxa
Na zdi obchodního domu Máj jsou z ulice vidět na fasádě dvě letadla, která mají křídla jako motýl. Překvapilo mě to, protože jsem si myslela, že jsou to motýli.
Stella Petrová
Moc se mi líbily sochy v Národním muzeu a také minerály a horniny. Hodně informací bylo spojeno s interakcí a museli jsme zapojit i naše smysly, abychom např. zjistili, jak velké a tvrdé byly různé tlapky zvířat!
Natálie Říhová
Děj hry mi přišel srozumitelný a vtipný. Oblíbila jsem si děti krejčího Fialy – Kristýnku a Filípka. Na toto divadlo bych klidně jela znova, doma jsem to dopodrobna vyprávěla rodičům.
Po představení jsme se vydali k autobusu a měli jsme možnost podívat se na osvětlenou Prahu. Byl to pro nás další krásný a zábavný zážitek.
Ester Weigelová
V muzeu se mi podařilo zjistit, jak se vystavené minerály těží a kde se nacházejí.
Denis Majerník
Nejvíc se mi líbilo a napořád si to budu pamatovat z výletu, jak jsme se šli podívat v divadle nahoru až na střechu. Bylo to moc hezké. Já jsem to chtěla ukázat mamce a taky taťkovi na Ukrajinu, tak jsem jim zavolala, abych jim o tom vyprávěla. A jim se to moc líbilo. Také mám hodně fotek, které jsem poslala babičkám.
A když jsme jeli autobusem, tak byla tma, ale skoro celá Praha svítila, to bylo hezké.
Vitalina Obertynska
V Praze jsme dost chodili, ale to mi nevadilo, protože to bylo super, cestou jsme se bavili a smáli. Na Národní divadlo jsem se těšil. Je to krásná budova. Všichni vypadali nádherně, diváci i herci, hned bych tam šel znova, byla to legrace. Všichni mí kamarádi měli oblek a líbilo se mi to.
Ale nejvíc mě bavily cesty autobusem, někdo se smál, někomu bylo špatně, někdo potřeboval na záchod, ale všichni se spolu bavili a dělali si ze všeho „srandu“, všichni měli dobrou náladu, a to je hlavní!
Jan Císař